Menu

5 mýtů o cvičení a životosprávě

Za poslední roky se oblast pohybu a životosprávy posunula dopředu jako nikdy předtím. I přesto se stále držíme rad a principů, které jsou dávno překonané a často nesmyslné. Bojíme se dělat změny, opakujeme stejné chyby, nestudujeme z kvalitních zdrojů, zapomínáme zapojit zdravý rozum. V honbě za zdravým životním stylem si zaděláváme na potíže.

 

Ale kdo se ve všech těch doporučeních má vyznat? Každý říká něco jiného! Kdybych pravidelně četl lifestylové časopisy, kde mi každý měsíc nabízejí novou nabídku zaručených diet a cvičebních programů, budu ještě zmatenější.

Těch mýtů a polopravd jsou desítky a stovky. Pojďme se zamyslet nad pěti, se kterými se setkávám nejčastěji.

1. Železo je pro gumy

O přínosech silového tréninku jsem psal v jednom z předešlých článků, ale na místě je malé připomenutí a doplnění. Přeměna těla, můžeme to nazvat hubnutí, stojí na úbytku tělesného tuku a zvýšení procenta svalové hmoty.

Když pomineme fakt, že více než ⅔ úspěchu hubnutí stojí na změně stravovacích návyků, pro snížení tuku a zvýšení svalové hmoty zároveň je silový trénink (s volným železem a důrazem na dobrou techniku) tou nejefektivnější cestou. A platí to jak pro chlapy, tak pro ženy – a tím jsme bokem vyřešili další mýtus, že ženy potřebují cvičit jinak než muži. Kromě toho rozumně poskládaný silový trénink:

  • Snižuje pravděpodobnost rozvoje závažných onemocnění, jakými jsou například cukrovka nebo rakovina.
  • Posilňuje naše kosti.
  • Zrychluje metabolismus, včetně metabolismu bazálního (neboli množství energie, které spálíme v klidovém stavu, třeba když celý den proválíme u televize). A takto nastartovaný metabolismus znamená i méně starostí s regulací naší váhy.
  • Posiluje imunitní systém a zvyšuje očekávanou délku života.

Takže zpátky k železu a gumám – tohle všechno si přece inteligentní člověk nenechá ujít!

2. Nejdůležitější jsou pořádný bicepsy

Klasická mužská ego-záležitost, na kterou se stále nachytává tolik chlapů! V silovém tréninku  se přitom v posledních letech pozornost přesunula od izolovaných cviků na strojích k celostnímu pojetí pohybu a tělesné funkčnosti.

Vybalancovaný dlouhodobý rozvoj, individuální potřeby a přístup a předcházení zranění stojí v tréninku síly na prvním místě.

Samotný obor stále těsněji spolupracuje s výzkumem pohybu, neurologií nebo fyzioterapií. Vybalancovaný dlouhodobý rozvoj, individuální potřeby a tím pádem i přístup a předcházení zranění stojí na prvním místě.

Chlapi, je mi to líto, ale už to nestojí pouze na svalech a jejich objemech a kráse, ale na společné souhře kloubů, šlach, vazů, svalů a například i nervového systému. Je to dost výrazná změna hry, která vyžaduje i odborné vedení a zdravý přístup – tedy vědět, co dělám.

V moderním silovém tréninku už není pro izolovaný cvik bicepsů místo, případně stojí na úplné periferii...

3. Běhat může úplně každý

Tímto tvrzením se řídí spousta lidí a hodně z nich taky brzy končí. Jen si to představte: ráno vstanete, sednete do auta nebo tramvaje a jedete do práce, kde většinu dnes sedíte, včetně obědové pauzy. Po práci sednete do auta a jedete si zaběhat do parku, pořádně se zpotit a dát do těla! Za hodinu se vrátíte domů, kde se v sedě navečeříte.

Běhání je skvělé a prospěšné, ale pouze pro připravené.

V takovém režimu nemáme vůbec šanci připravit naše tělo na takovou pohybově náročnou aktivitu, která skryté, neřešené problémy ještě prohloubí. Naše klouby, vazy a šlachy se nacházejí v polospánkovém režimu, o tělesných dysbalancích většinou ani netušíme. Jsem přesvědčený, že běhání je skvělé a prospěšné, ale pouze pro připravené.

Zato chůzi považuji za hotový hit. Je to základna, pevný podstavec. Udržuje nás v aktivním stavu, připravuje nás na další pohybové aktivity a nevyžaduje zásadní technickou průpravu. Pokud jste se dlouhá léta pravidelně nehýbali a chcete začít například s běháním nebo jiným sportem, vyzkoušejte před tím třicetidenní chodeckou výzvu uvedenou v minibooku Letní restart.

4. Za mou postavu může genetika

Predispozice neznamená předurčení a osud. Naše geny například stanovují, jaké množství tuku je pro nás ideální a kde se bude ukládat, jaké jsou naše přirozené hladiny hormonů nebo v jakých partiích budeme nabývat nejvíce svalové hmoty.

Naše zdraví, včetně postavy, je odrazem našeho každodenního životního stylu a práce s tím spojené.

Podle odborníků ale geny neupravují základní fyziologické procesy, na základě kterých hubneme nebo získáváme svalovou hmotu. Pokud víme, co děláme, výsledky se dostaví. Ano, někomu to půjde samo a někdo se dost nadře, to jsou geny. Nakonec celé naše zdraví, včetně postavy, je odrazem našeho každodenního životního stylu a práce s tím spojené.

5. Nejez tuk, ztloustneš!

Neboli že se snězený tuk usazuje v tukových zásobách našeho těla. Ukládání tuku v našem těle je výsledkem práce hormonů, které reagují na přijatou stravu. Jinak budou reagovat na bonboniéru spořádanou na posezení, jinak na zeleninovou polévku a ještě jinak na živočišný tuk.

Většina současných dietních trendů se shoduje v tom, že konzumace živočišných tuků tloustnutí nepodporuje. Za tloustnutím podle nich stojí hlavně reakce hormonů na některé sacharidy (a samozřejmě nedostatek pohybu).

Ale i tady je potřeba podtrhnout, že strava a sklon k nabývání váhy probíhá u každého z nás jinak: někdo se bez většího množství sacharidů, aby se v průběhu dne cítil energeticky vyrovnaný, neobejde, jiný si v pohodě vystačí s masem a zeleninou jako základem každodenní stravy.

Tim Ferris v jedné ze svých knih vyzývá k experimentálnímu životnímu stylu. Tím z nás nechce udělat pokusné králíky vlastních životů, mluví o přístupu – tělo každého z nás je unikátní a tím pádem má i unikátní potřeby. Naší výzvou je občas zaexperimentovat a zjistit, jaké ty potřeby jsou. Takže nevěřte ničemu z toho, co jsem výše napsal. Ověřte si to!

Jan Smetánka

Leave a comment

back to top